V mém životě se neděje nic zajímavého, psychických zhroucení mám poskrovnu - třeba předevčírem, kdy jsem zjistila, že číst v noci kolem úplňku cokoliv zavánějícího beatniky nebo dekadencí, opravdu není dobrý nápad. Tak jsem ze skoro současných sanfranciských básníků přesedlala na Fifty shades a hned se má schopnost myslet scvrkla na polovinu. Pak se mi v noci zdálo, že jsem těhotná, což bylo lehce děsivé. Ale v noci na dnešek se mi zdálo něco ještě horšího - o tom, že je můj nejneoblíbenější vyučující z gymplu (a vůbec) závislý na alkoholu. A z nějakého záhadného důvodu mi ho v tom snu bylo líto a neřekla jsem mu, jaký neuvěřitelný debil je, což byl ve snu můj původní záměr. Dál se tam vyskytlo cosi se skládáním kalhot, tak jsem usoudila, že bych si mohla zas dát načas pauzu od žehlení...
Ale konec eklektických blábolů. Dneska jsem zjistila zajímavou věc. Šroubováky jsou hrozně nebezpečná věc. Poklidně jsem si dnes přešoupala nábytek v pokoji (koberec kupodivu i s mým přístupem ke stěhování věcí z místa na místo drží už asi takových dobrých 11 let) a když jsem večer uklízela, aby všechny ty věci, které se tu stále objevují nebyly tolik na očích, padlo mi oko na starý nefunkční šicí stroj. Kdysi jsem pojala nápad jej demontovat. A dnes... jsem svůj záměr posunula o slušnou hromádku šroubů dál.
Opravdu bych neměla být ponechána sama se šroubováky. Jeden jsem trochu zdecimovala, nechť odpočívá v pokoji, dokud ho neuklidím.
A výsledek mého konání...
Některé kousky bohužel rozmontovat nešly... takže tohle zbylo.
A ano, ty fotky, jsou nekvalitní, nepovedený a rozhodně nedodržují
to divný pravidlo s obdélníkama... ale tak nějak je mi to jedno. smajlík!
