Když jsem si sem posledně hodila veselou duchaprázdnou básničku, tak sem dám i jednu duchaplnější. Ne teda o moc, ale... znáte mne.
Mamince to připadalo něco od Žáčka, sestře od Plíhala. Mně to přišlo jako moje. Nevim, no, suďte sami...
Na loukách básně sbírá
a pak je suší.
Má plán –
bude prodávat instantní
poetickou duši.
(A kdyby vás to opravdu zajímalo, ano, byla jsem v silném pokušení nacpat tam čtverčíkovou pomlčku místo půlčtverčíkové. Ale řekla jsem si, že přece jen nejsem Emily Dickinson.)
