#MeToo

Jsou věci, které by se měly šířit, protože si je evidentně spousta lidí neuvědomuje. Přiznávám se bez mučení, že jsem feministka – to znamená, že zastávám rovnoprávnost obou pohlaví. A stejně, jako chci, aby ženy neměly nižší plat jenom proto, že mají jinačí chromozomy, jsem ochotna bránit právo mužů nosit sukně. Nezastírám, že existují biologické rozdíly mezi muži a ženami, naopak. Ale holt jsou ženy typicky slabší. I osoba s takovou mírou přirozené bojovnosti, jako mám já, prostě někoho, kdo je o dvacet čísel vyšší a dvacet kilo těžší, lehko nepřepere. A bylo by fajn, kdyby si lidi uvědomili, že žijou v jednadvacátým století a začali se podle toho chovat.

Takže k věci:

Já patřím mezi ty šťastné, kterým se vlastně nikdy nic nestalo, protože moje Ne bylo vždycky nakonec pochopeno. Ale je spousta těch, které takové štěstí neměly.

A ne, není příjemné, když vám cizí padesátiletý chlápek nabízí peníze, když vám bude moc vylízat a vy nevíte, jestli stihnete vytáhnout pepřák (bylo to za bílého dne) a přemýšlíte, kudy budete utíkat.

Není příjemné vysvětlovat podnapilému kamarádovi, že s ním opravdu nebudete nic mít a přemýšlet, jestli to pochopí, nebo ho budete muset kopnout mezi nohy a utíkat.

A pak je tu spousta těch drobností, jako že když na vás někdo pokřikuje a vy ho ignorujete, vypadá, že bude agresivní. Nebo když potkáte týpka na osamělé zastávce, čekáte na rozjezd a on chce jít k vám domů, „aspoň přespat ve vchodu“. Nebo když vás cizí podnapilý chlap lapne za pas, když vystupujete z vlaku. Když vám cizí člověk sáhne na zadek, protože kolem něj procházíte….

Nemám problém dát někomu facku, ale i tak si musím dávat pozor, protože pokud nebude v okolí nikdo, kdo by se mne zastal, mám jako objektivně fyzicky slabší šanci jen na jednu pořádnou ránu a pokud dotyčného nevyřadím, můžu už jen utíkat.

Alkohol není omluva. Jasně, každému se trochu mění vzorce chování, když se opije. Ale pokud se někdo napije a začne se chovat jako barbar, není to moje chyba, ale jeho.

Závěrem tohoto elaborátu, až na mne příště někdo chmátne, dostane nejen tu výchovnou facku levačkou, co dostal zmiňovaný pán u vlaku, ale i ten pravý hák, na který už jsem se napřahovala, než jsem se zarazila, že se „přece nic nestalo“. Protože obtěžování kolikrát postupuje salámovou metodou. A někteří si asi neuvědomí, že se chovají jako idioti, dokud nedostanou jednu po čuni.